Po vynucené dvouleté pauze jsme se mohli konečně vrátit na Přebudovský hrad, za naším milovaným Dragonem. Čekalo nás však nemilé překvapení. Dragon zmizel a starý cvičitel tvrdil, že není v myšlenkovém spojení s jeho milovaným drakem.** Víc po rozkliknutí nadpisu článku.
Po vynucené dvouleté pauze jsme se mohli konečně vrátit na Přebudovský hrad, za naším milovaným Dragonem. Čekalo nás však nemilé překvapení. Dragon zmizel a starý cvičitel tvrdil, že není v myšlenkovém spojení s jeho milovaným drakem. Poslední, co viděl, byla všudypřítomná bílá tma a cítil v kostech obrovský chlad. Zmobilizovali jsme tým Dračích Strážců, aby nám pomohl Dragona najít a zachránit. V pátek, 20.5.2022 se v Nepomuku sešli Strážci a vydali se autobusem do Budislavic. Protože je čekala náročná cesta, bylo nutné prověřit jejich síly a tak všichni podstoupili zátěžový test. Vzhledem k tomu, že Strážci měli draka hledat, hledali nastražené stopy a na konci dokonce svojí večeři, kterou si museli sami připravit na ohni u kolegů Archeologů. Protože testem prošli všichni, úspěšně odrazili nájezd zeleniny a uzenin, bylo všem dovoleno pokračovat do hradu.Druhý den jsme se vydali na cestu. V oblastech, které obývají inuité, jsme se naučili, od místního šamana, jak nejlépe zahřát draka. Museli jsme se naučit dát mu najíst, napít a rozhýbat ho. Vedoucí se přitom rozhýbali tak, že se ocitli ve vodě… Protože byli strážci dobře vycvičení, nalezli jsme Dragona brzy. Museli jsme ho však složitě vysekávat z ledu a udělat poslední věc, kterou nám poradil inuitský šaman. Museli jsme Dragona dopravit co nejblíže rudému Slunci. Draka jsme přemístili, nalezli Slunce a mohli si vychutnat zaslouženou odměnu ve formě čtyř plných kotlíků vanilkového lektvaru.Celý víkend se Strážci úspěšně snažili zachránit draka a mezitím se stihli i pořádně zabavit nejrůznějšími kratochvílemi. Jsme rádi, že ani po takové době odloučení, jsme na našeho Dragona nezapomněli. Jsme zvědaví, co nám pro příští rok nachystá za dračí překvapení.