Tábory 2007

Děkujeme již po třicáté ...

Pionýři z Nepomuku ukončili již třicátou táborovou sezónu na Přebudově. Letos se na táboře vystřídalo pět táborových běhů. Sluníčko ani déšť neodradil táborníky od soutěží a her, které připravili vedoucí. Táborové dny byly plné překvapení, proměn a převleků. Od středověkých rytířských soubojů a bitev, kovbojských a indiánských přepadení, cirkusových kousků, vesmírných letů, ale také řemeslnických dovedností. Poděkování patří zejména hlavním vedoucím táborů Karlovi |Kotišovi, Vaškovi Horníkovi, Áje Březákové, Milušce Brejchové, Olině Šlehofrové, Mírovi Dvořákovi a také Standovi Švecovi, který zajistil tábor pro stovku dětí v Zhořci u Manětína. Připravili jsme také turistický tábor na Železné Rudě. Našich táborů se zúčastnilo celkem 567 dětí a průběh táborů zajišťovalo 98 dospělých ( rekordní počet za třicet let ). Vedení pionýrské skupiny, děkujeme všem organizátorům těchto táborů za jejich úsilí a přístup k dětem na táboře.

Fotografie z jednotlivých běhů najdete v odkazu Foto

Druhý běh a středověk

Rytíři, princezny, souboje. To vše a mnohem víc nás provázelo letošním táborem. Tomuto tématu byla přizpůsobena i celotáborová hra, která nenechala ani na chvíli v klidu děti a dokonce i vedoucí a instruktory. Od prvního dne po vyhlášení vítěze bojoval každý z nás až do vyčerpání posledních sil. Plnili jsme různé úkoly, hráli bojové hry, ale i luštili nalezené šifry a indicie, které nám dopomohly získat větší a větší území pro naše hrady.

I přes neustálé boje a povinnosti jsme si našli čas i na kulturní zpestření jako např. volba miss, missák, soutěž o ,,Nejhlučnějšího pěvce“. Nezapomněli jsme ani na naše nováčky, kteří byli pod přísahou věrnosti Přebudovskému rodu přijati a pasováni na rytíře samotným králem Kašosem I. Večery nám obohacovaly občasné táboráky a diskotéky, na kterých si děti skvěle zatančily. Na velkém závěrečném disco v Budislavicích nás svou návštěvou poctil a své umění předvedl nepomucký ,,vlasový mág“ Martin Bršlica.

Jako každoročně tak i letos se v táborovém programu objevil celodenní výlet. Většina družin se vypravila do Blatné na známý vodní zámek s parkem plným daňků. Pouze jedna z 6 družin si zvolila za svůj cíl nedaleký Nepomuk, ke kterému neodmyslitelně patří Zelená Hora.

Celým čtrnáctidenním táborem nás provázelo slunné počasí a tak jsme mohli nerušeně uskutečnit všechny naše připravené aktivity. A nejen díky počasí se nám letošní tábor opravdu povedl. Všichni vedoucí i instruktoři odvedli skvělou práci, která pro nás nebyla povinností. Naopak. Užili jsme si perfektní dva týdny radosti, zábavy a dovádění.

Lucka Benediktová

Třetí běh a zlaté české ručičky

Motiv letošního tábora mi dával naději, že mi v Přebudově někdo moje levé ruce pozlatí. Sice k tomu nedošlo, ale zážitků bylo tolik, že mi to ani nevadilo. Průchod mycí linkou mě zařadil mezi ostatní táborníky-mazáky. Každý den pak byl věnován některému z povolání,které si každý na vlastní kůži vyzkoušel. Jednou si jako Sportovec pěkně protáhnu svalíky při mnoha známých i neznámých disciplínách, jindy musím vydržet tvrdý denní režim během vojenského výcviku v rámci branného dne.

Jako mladí Přírodovědci jsme soutěžili o Řád lesního mužíčka.Povolání Kuchař přineslo řadu překvapení.Nikdy by mě nenapadlo, že se nechám nakrmit od vidličkou ozbrojeného člena prvního oddílu s ďábelským úsměvem na rtech. Každý oddíl si také připravil nějakou tu papku pro ostatní. Jako Herec se mohl vyřádit opravdu každý,a my tak mohli shlédnout řadu povedených vystoupení. Pohádka o myšce,Odpadkový balet nebo Bačovo vyprávění patřili k těm nejpovedenějším. Zvláštní kapitolou jsou noční hry, kterých letos nebylo málo. Pro malé i ty nejmenší byla připravená noční procházka pohádkovým lesem a pro otrlejší byla připravena strašidelná vycházka na lesní hřbitůvek,který byl pro tuto hru speciálně vyroben (i s živým nebožtíkem ). Byl jsem jediný, kdo skončil se slepenými prsty,zatímco ostatní si vyrobili vlastní tričko,oddílovou vlajku, přívěsky z kůže, a další roztomilé různiny z korálků, kůží, přírodnin a dalších maličkostí. Co bych na táboře rozhodně nečekal, byla účast několika rapperů z černošského ghetta,kteří ovládli jeden z oddílů. Jako Bankéř jsem se naučil o mincích a bankovkách tolik, že něco z toho snad ani pravda není.Osvojil jsem si také některé zajímavé poznatky. Zjistil jsem totiž, že četba telefonního seznamu uspává rychleji než pohádky, že většina lidí má zraková čidla na prstech a že za všechno můžou jedlové šišky.

Náš tábor také provázely zajímavé návštěvy, které zpestřily náš táborový život. Viděl jsem,co všechno dokážou psi, pokud si s nimi někdo dá opravdu hodně práce,proto velký dík patří panu Vojtěchu Šůsovi a jeho rodině (i té psí). Vyprošťování z autovraku nám předvedli profesionální hasiči z Nepomuka a Plzně- Koterova za asistence Záchranářů z Vlčic.Zvláštní dík jim patří za pěnou pokrytou louku, ve které jsme se náramně vyblbli.Poděkování si zaslouží i p. Navrátil se svým železničním muzeem ve Vrčeni (o jeho mašinkách se mi celou noc zdálo), stejně jako kapela G-Band z Blovic pod vedením J. Brožíka,která nám zahrála na naší velké diskotéce v Kladrubcích, která opět proběhla díky laskavosti p. Martina Jiřince a jeho přátel. Poděkování patří i panu Tomáškovi, prezidentu republiky Čížkov, který pro nás zorganizoval kromě veliké výstavy hub i (nyní již tradiční) turnaj ve fotbale, při kterém jsme byli svědky i více než zajímavého dívčího zápasu, ve kterém došlo i na penalty.Závěrečné poděkování je určeno spolkům RC Auta Nepomuk (J.Krochotovi, D.Zajícovi, D.Šmídovi, P.Končalovi, T.Weberovi) a RCK Kramolín (dík patří Ondrovi,Mírovi a Elišce) za hezky strávené odpoledne plné letadel a silných aut na dálkové ovládání.

V každém případě vznikla spousta nových přátelství, a tak při loučení nechyběly ani slzičky.Závěrem snad zbývá jen dodat, že kdo letos neviděl živou Červenou Karkulku s opravdovým vlkem,ten jakoby nebyl. Ale nevadí, další šance je už za rok.

Martin Brejcha

Velké bitvy dějin

Čtvrtý běh byl na přebudovské základně bojovného charakteru.Ihned po příjezdu se ze všech dětí a samozřejmě také z vedoucích stali bojovníci. Bojovníci byli rozlišení barvami svých triček, které si batikovali a vyráběli oddílové erby. Boje probíhali na nejrůznějších bitevních polích např. Bitva u Gugame, Bitva u Slavkova, Bitva u Waterlooo, Bitva o Midway. Jeden den byl pod názvem „Copak je to za vojáka, děti strávily celý den v přírodě, kde si své jídlo musely napřed najít a pak uvařit. Po těchto bojovných výkonech se ještě zúčastnily kulturních akcí jimiž zaplňovaly volný čas. Přijeli nám ukázat své umění bubeníci. Sběratelé vojenské výstroje předvedli dětem oblečení a zbraně z různých válek. Nováčci dostali svá nová válečnická jména. Nechyběl maškarní rej, kde děti prokázaly svoji fantazii v oblečení a v tanci.Bojovníci složili i zkoušku odvahy. Líbila se také návštěva města Budislavice, kde děti nakupovaly tamní suvenýry a dobroty a konala se zde velká diskotéka. Tábor jsme zakončili velkou oslavu,že všichni dorazili k cíli zdrávi, že nikdo ve válečné vřavě nepadl. Každý svým vlastním vítězstvím sám nad sebou, dokázal bojovat s plným nasazení o co nejlepší umístění. S Přebudova i letos jsme odjížděli s mnoha zážitky, zkušenostmi znalostmi.Také nová přátelství a vzpomínky si odvezli domů. Dny vytížené mnoha bitvami uběhly velmi rychle a letošní tábor také skončil. Nastalo sčítání bodů v celotáborové soutěži. Byli odměněni ti nejlepší, ale vlastně nikdo neodešel s prázdnou. Každý bojovník dostal odměnu podle svých výsledků a i za snahu. Na posledním večerním nástupu jsme se rozloučili a slíbili jsme si, že sejdeme se na táboře o příštích letních prázdninách.

Oli Šlehofrová

Cesta za pokladem

Cesta za pokladem nás zavedla až do tábora ve Zhořci u Manětína. Pod vedením Standy Švece a kolektivu složeného z těch nejlepších vedoucích tu děti putovaly po tajuplných a soutěžemi nabitích cestách za stopami pokladu Johna Silvera. Utkávaly se v táborové olympiádě, vybíraly nejkrásnější dívku „MISS ZHOŘEC“. Luštily poselství z lesa, utkaly se s místními „BANDYTY“ ve fotbale. Nejlépe připravenou hrou byla „Hudební soutěž“, kterou nám připravil Vláďa Bórik a bez výjimky zaujala kompletně celý tábor. Hledání pokladu nás zavedlo děti i na pouť kde jsme se chvíli vyřádily na atrakcích a pak pokračovaly honbou za „Černými jezdci“. Souboje mezi oddíly „FÉROVKY“ utužovali oddílového ducha. „Den Trifidů“ nám dal zase jednou pořádně zabrat a pak jsme se děti vyřádily i na DISKOTÉCE s DJ Márou. O zmlsané jazýčky se nám tu naši kuchaři Jana a Libor za asistence Zdenky a Petry starali přímo přepychově. Předposlední den nám předvedl své umění i vrtulník s posádkou neohrožených záchranářů,po jejich ukázce jsme si mohli vše důkladně prohlédnou.

Standa Švec

Pusíkova cestovka

Již tradičně patří Přebudov na přelomu prázdnin táborovému pobytu rodičů a dětí. Letos se vypravili na celý týden s méďou Pusíkem na výlet. Pusíkova cestovní kancelář, která pod vedením Míry,Áji a Janiny spolu s Lídou a Miluškou v kuchyni připravila každý den jeden krásný výlet. Čtyří imaginární autobusy – zelený,červený,žlutý a modrý mezi sebou nejen soutěžily, ele i společně cestovaly. Výprava na hrad Přebuďák , návštěva cirkusu, zoologické zahrady, westernového městečka a dokonce i let raketou byl. To všechno se spoustou kostýmů, dekorací her a soutěží. Všichni zúčastnění měli svoje své cestovní pasy pusíkovské cestovky, kam si každý den s rodiči zapisovali a kreslili svoje zážitky a za splněné úkoly dostávali razítka. Ani letos nechyběla dovednostní zaměstnání, diskotéky, táborák a noční hra.

Prozkoumali jsme okolí tábora, co všechno se za rok změnilo, nezapomněli jsme ani na výlet k Marušce do Budislavic. Počasí nám letos přálo, ale na koupání to nebylo. To nikomu nevadilo , všichni si celý týden řádně užili. A pobytu na Přebudově si užívalo letos opravdu dost a byla nás rekordních šedesátčtyří dětí a rodičů. Chatky nám nestačily a museli jsme postavit i malé stanové městečko, takové stěhování zažily stanové podsady letos asi poprvé. Příští rok se chystáme na kovboje a pojedou asi jen ti nejrychlejší. Uvidíme a necháme se překvapit. Za rok tedy s méďou Pusíkem a h ó ó j.

Ája Březáková

Pašeráckou stezkou II. – Železná Ruda

Již po druhé jsme se vypravili na turistický tábor na Šumavu. Na výpravy jsme vycházeli z Alžbětína, kde jsme byli nedaleko státní hranice ubytováni a denně jsme zvládli 10 – 15 km. Podívali jsme na známá místa z loňského roku Černé , Čertovo jezero, Panciř. Nová vycházka byla k vodopádu Bílá strž, na Modravu a Čenkovu Pilu. Navštívili jsme pohádkový Grádl, muzeum Šumavy a loutkářskou expozici. Celníků a pašeráků jsme moc neviděli, ale za to vietnamců a jejich stánků je tam hodně. Podívali jsme se na silniční a železniční hraniční přechod, kde jsou ještě letos již jenom pracovníci cizinecké policie. Příští rok už nebudeme potřebovat doklady na přechod hranice a podíváme se do Bavorské Rudy. Nechyběli soutěže a hry během pochodu a na penzionu.Sbírali jsme také houby a borůvky na lívance a koláče.Vyrobili jsme také moc pěkných dárků domů. Celkem jsme ušli 70 km. Týden byla až moc sluníčkový a tak jsme vždy po túře využili koupání na Belvedéru. Těšíme se na naše třetí šumavské putování a to bude již jenom pohádkové.

Míra Dvořák