MASH - Nebezpečí číhá všude - čtvrtý běh tábora v Přebudově

Rozkliknutím nadpisu článku si přečtěte celý článek, který vyšel v Plzeňském deníku od redaktora M.Pipty.

V Přebudově ukradli překupníci dětem léky

Přebudov – Vloni o prázdninách měl dětský tábor Pionýrské skupiny v Nepomuku, jehož hlavní vedoucí byla Marie Vokurková, celotáborovou hru Keltové, letos si parta mladých vedoucích na čele opět s Majdou zvolila hru MASH, s podtextem ‚nebezpečí číhá všude‘. „V závěru loňského tábora jsme si sedli a hned vymysleli jakou tématikou budeme letos děti bavit. Důraz jsme, samozřejmě, dávali na to, aby hra byla akční a zajímavá,“ vysvětluje vznik letošní náplně čtvrtého běhu dětského tábora v Přebudově jeho hlavní vedoucí – studentka ekonomické fakulty ZČU v Plzni Majda.

Do dnešního dne si již děti vyzkoušely kuličkiádu, střelbu ze všeho (luk, kuše, vzduchovka…), ale také hrály v noci prachárnu a bludičky. Táborníkům se rovněž moc líbila hra, kterou vymyslela vedoucí oddílu nejstarších kluků Michaela Boušová, jejímž motivem byla krádež léků překupníky.

Kromě celotáborové nechybělo ani zpestření v podobě návštěvy kynologů z Přešic, hasičů z Nepomuka, nebo zástupkyně Červeného kříže, jíž předcházela záchrana raněného. Velkou pozornost vzbudilo vyprávění vojenského lékaře, který sloužil v Afganistánu.

A jak se líbí malým táborníkům v Přebudově?

„Na tomto táboře jsem byla už vloni, líbilo se mi tady, proto jsem letos přijela opět. Pokud příští léto nebudu s rodiči u moře, tak přijedu zas. Letos se mi moc líbilo házení kuliček do hrnce a také výlet na rozhlednu v Železném Újezdu,“ řekla nám výřečná pětiletá Terezka Kašpárková z Nepomuka. Její o pět let starší kamarádce Terezce Kočkové z Březí se sice také v táboře líbí, ale ta se rovněž přiznala, že se jí stýská. „Jsem v dětském táboře poprvé. Rodiče Terezky mi říkali, že v tomto táboře je moc hezky, tak jsem se také přihlásila. Měli pravdu, je tu pěkně, ale přesto se mi po mamce a taťkovi stýská. Teď ještě nevím jestli příští rok pojedu k tetě Hance do Německa, nebo opět sem do tábora,“ svěřila se desetiletá Terezka Kočková.

„Tento dětský tábor je pro mne srdcovou záležitostí. V nedalekých Čečovicích jsem prožila moc pěkné dětství. Do svých patnácti let jsem jezdila sem na tábory a od šestnácti jako instruktorka. Proto když jsme se přestěhovali do Dobřan, je pro mne každé léto návratem do dětských vzpomínek,“ říká závěrem čtyřiadvacetiletá hlavní vedoucí tábora.

Formát pro tisk