Vesmírné putování - druhý běh tábora na Přebudově.

Druhý táborový běh se vydal na "Vesmírné putování". Jak se jim to podařilo přečtěte si v čláku od *Mejly

Stejně, jako každý rok, i letos patřilo druhých čtrnáct dní na Přebudově druhému běhu, který se neohroženě zhostil náročného úkolu. Protože pro táborníky nebyl, v letech minulých, problém putovat časem, setkávat se s indiány, troly, pravěkými lidmi a jinými, životu nebezpečnými tvory, bylo vrchním velením rozhodnuto, že letos se vydáme na cesty vesmírem.

Bylo pro všechny velikou záhadou, k čemu slouží ten obrovský kruh, který se nacházel na nástupišti.

“ Je to ozdoba, nebo velké oko, dohlížející na tábor? „ ptali se mnozí.

Na prvním nástupu jsme však všichni zjistili, jak se věci mají. To veliké kolo byla brána, kterou se dalo cestovat prostorem do jiných galaxií. Nepřišli bychom na to, kdyby se k nám bránou nepřišel podívat návštěvník z jiné planety, který u nás hledal své drahé, a kouzelné krystaly, které dopadly čirou náhodou do blízkosti našeho tábora. Protože nás cestování vesmírem zaujalo, rozhodli jsme se, že pomůžeme krystaly najít. Všech šest krystalů spadlo do blízkého lesa, kde jsme je hledali. Každý oddíl našel jeden krystal a podle barvy nalezeného krystalu jsme začali oddíly rozeznávat podle jejich barvy.

Od této chvíle jsme měli jasno a začali jsme objevovat různé světy. Ne na každé planetě jsme byli přátelsky přijati. Někde jsme museli o přízeň obyvatel planety bojovat svojí velikou silou a někde nám stačila naše mysl. Nebylo to ani v jednom případě lehké, nicméně jsme to všichni, byť s většími, či menšími potížemi, zvládli.

Na konci prvního týdne se dva nejstarší oddíly rozhodly, že prozkoumají pár planet samostatně a vydaly se na půldenní putování, které se protáhlo až do druhého dne. Po cestě, která byla dlouhá a namáhavá, luštili cestovatelé, za pomoci obyvatel jiných planet cizí jazyk, aby byli schopni se lépe dorozumět (nyní už jim výrazy, jako jsou škamna, či humna, nedělají větších problémů). Na poslední planetě panovala tak mírumilovná nálada, že se rozhodli udělat pár dobrých skutků. Někdo štípal dříví, natíral plot, zaléval mimozemské květiny, nebo hlídal zvláštní tvory podobné ptákům (místní je nazývali pštrosy). Planetu opouštěli za zpěvu písní a vydali se dále.

Další den, když se oba oddíly vrátily ze své mise, sepsaly hlášení a zapojily se do objevování dalších civilizací. Byl to vlastně takový předvoj, protože o pár dní později se, po dlouhých přípravách a odkládání termínu, vydaly všechny oddíly na cestu. Některé se vydaly na cestu tak dalekou, že musely využít i vesmírnou dopravu, aby se dostaly na planetu Blatná, která byla posléze velmi důkladně prozkoumána. Dva oddíly se vydaly na planety, kde nebylo možno využít takové dopravy, a doputovali na planetu Metly, kde, po dlouhé a náročné cestě, ze sebe smyly prach a pot a povozily se na lodičce.

Když byli všichni zpět na základně, věnovali poctivě svým aktivitám, aby obstáli v čím dál náročnějších zkouškách, které jim přinášelo putování po cizích planetách. Když jedni tříbili svoji mysl, druzí se věnovali fyzické přípravě a tak stále dokola. Počasí nám naštěstí přálo a tak jsme se, až na jedno odpoledne, mohli věnovat přípravám venku a nemuseli jsme být schovaní v našich příbytcích.

Mezi vedoucími panovala dobrá nálada, která byla zpestřována různými kratochvílemi, které pobavily nejen samotné oddíláky a instruktory, ale i veškerou drobotinu. Ono není jednoduché hlídat si svůj vlastní krk, před kdejakým „klíštětem“ a ještě zákeřnějším „chroustem“ najednou.

Mezi členy posádek se našlo i několik velmi šikovných jedinců, kteří mohli své umění předvést v soutěži Talent Přebudova. Bojové umění „Baterkáče“ bylo nepřekonatelné a tak právě on tuto soutěž vyhrál.

Protože v posádce jsme měli i ženy, bylo nutné, na tradiční Velké diskotéce na planetě Budislavice, uspořádat soutěž o Miss Přebudov 2014. Byla to napínavá soutěž a bylo těžké rozhodování, nicméně Miss byla vybrána a až do příštího roku se může pyšnit tímto titulem, než předá korunku dále.

Jednoho dne jsme se ale probudili a zjistili jsme, že čtrnáct dní uteklo jako voda, my se musíme sbalit a odjet zpět na planetu Zemi za našimi domovy, abychom rok čekali, než se zase shledáme na táboře v Přebudově.

Tak Ahój za rok.

Mejla

Formát pro tisk