Za jeden provaz

Výprava Klubu P2 o víkendu 26.-28.9.2014 za Tuláky na klatovsko na letošní akci Lana. Přečtěte si celý článek od Mejly.

 Za jeden provaz, aneb Lana 2014

V pátek 26.9.2014 jsme se sešli na plzeňském CANu, abychom sedli do autobusu a vyrazili za Tuláckými kamarády z Klatov přetahovat se o letošní Lana. Cesta autobusem do Plánice proběhla bez problémů…však jsme jí už absolvovali v rámci Poutnického osadničení… a my mohli v poklidu vyrazit směr Zdebořice. Pro zpestření cesty jsme si počkali na trochu té tmy, ale potom už jsme, za „zpěvu pochodových písní“, dorazili nad Pajedelské tábořiště, od kterého se linuly jemné tóny kytarové a ještě jemnější tóny dívčích hlasů. Přivítali jsme se, navečeřeli a bavili se. Někdo si šel čekání na druhý den zkrátit spaním, někdo povídáním, ale nakonec jsme se všichni probudili do krásného rána.

Po snídani jsme si vylosovali bonbonek, ale radost nám pokazil zákaz okamžité konzumace. Museli jsme se napřed podle barviček rozdělit do týmů.

Poté se vše rozeběhlo tak rychle, že ani nebyl čas se pořádně rozkoukat. Kris-kros naživo prověřil naší slovní zásobu, záchrana parašutisty, v mnohých případech, prověřila neexistující zkušenosti s karabinami a jinými vymyšlenostmi, bomba nám připomněla dětská léta na táborech a lovením PETky jsme si připomněli zákony fyziky a plavecké kurzy.

Poté následovala obědová pauza a s ní také slib, že následující hra nebude běhací, a že se můžeme dosyta nadlábnout. Naivně jsme uposlechli a na hru Boj o kóty jsme vyrazili dosyta najezení. Možná se našel někdo, kdo chodil, ale většině to nedalo a bojový duch nás nutil k rychlému pohybu.

Mezitím se ve výškách okolo nás připravovala další část „Lan“ a po krátké sváče jsme vyrazili šplhat do výšek, skákat z výšek a různě jinak se snažit. Užili jsme si to a po večeři jsme se dozvěděli, že se budeme snažit umřít. A tak jsme si vyznávali lásku, chodili do školy, na mejdany, do práce, někdo absolvoval i svatbu, zkrátka jsme si prošli celým životem a některým se doopravdy podařilo zemřít.

Po dlouhém večeru u ohně, krásné noci jsme se probudili do ještě krásnějšího dne, kdy nás po snídani čekala hra Amazonie. V podstatě vylepšený boj o vlajky, plížení, bojování, léčení, bránění a vítězný zpěv na konec.

Po skončení hry jsme si odpočinuli, ve „vláčku“ jsme si na záda sdělili dojmy, rozloučili se a vyrazili zpět do svých domovů, plni zážitků a dojmů a těšíme se na další Lana.

Mejla

Formát pro tisk