Poutník na cestě za poznáním

Poutník naše parta 15+ se vypravila za poznávání na Chebsko a do Františkových Lázních o víkendu 23.-25.10.2015.Přečtěte si celý článek po rozkliknutí nadpisu.

Po Aničky přemlouvání, ať s ní jedu na nějakou akci, jsem nakonec souhlasila a jela. Upřímně, nejdřív jsem se bála, protože jsem se měla zapojit do kolektivu plného nových lidí a to mi vždycky dělalo problémy, ale nakonec to bylo skvělé.

V pátek jsme dostali zadání našich úkolů. V počítačové učebně nám Kačenkou byla představena prezentace, kde bylo ukázáno a rozebráno, na co všechno by se měl brát ohled při plánování jednodenní akce. To totiž bylo naším úkolem. Naplánovat a připravit výlet pro celou naši skupinu, který by se vešel do předem zadaného rozpočtu.

Každý z nás naplánoval výlet na místo, kam se chtěl podívat. Pro některé to byl úkol opravdu náročný, protože naplánovat výlet v kraji, kde to moc nezná, není jednoduchý úkol.

Po večerním volejbalu jsme zalezli do spacáku, abychom na sobotu měli dostatek energie.

Přesto že spánek nebyl moc dlouhý, jsme se hned ráno vrhli na poslední úpravy našich prezentací. V „přehlídce“ našich prací se objevili návrhy na lanové centrum v Chebu, pěší výlet po okolí Kynšperka, prozkoumání hradu v Lokti, či výlet na SOOS.

Hlasováním jsme se rozhodli pro výlet do Františkových Lázní. Čekání na vlak, který měl zpoždění, jsme si zkrátili hraním her na nádraží. A i přesto, že na nás lidé nevěřícně zírali, to byla zábava.

Před obědem jsme obešli pár pramenů a prošli jsme se po kolonádě, kde nesměl chybět nákup oplatek. Poté jsme se přesunuli na parkoviště u Aquafóra, kde jsme si dali výborné rizoto.

Dále jsme pokračovali v obchůzce pramenů a někteří z nás každý ochutnali, až se divím, že jim nebylo zle.

Výlet jsme zakončili návštěvou bazénu, kde jsme si to, tedy až na jedno zranění hlavy a pár stehů, užili. V Kynšperku jsme si sedli k Zajícovi a dali jsme si něco k jídlu a pití. Ve škole na nás ještě čekala druhá večeře – guláš. Po druhé večeři nesmělo chybět zhodnocení akce. Řekli jsme si co bylo dobře, co špatně, co se nám líbilo a co ne. Naším úkolem přeci bylo se naučit uspořádat jednodenní akci.

V neděli na nás čekalo překvapení. V Chebu jsme museli splnit několik úkolů z bojovky, kterou pro nás Mejla s Historem přichystali. Byla to zábava a alespoň jsem trochu poznala Cheb. A  po obědě hurá (teda ne hurá) domů.

Osobně jsem si ten víkend moc užila, nečekala jsem, že to bude taková zábava. Musím říct, že až příště bude nějaká akce s Poutníkem, tak bych ráda jela zase.

Formát pro tisk