Sešlost P2

Léto prý už skončilo, podzimní sešlost P2 (23.-25.9.2016)na druhý podzimní den ja na Přebudově.Brigáda, zábava a nádherný víkend. Přečtěte si článek od Mejla.

Sešlost P2 23.-25.9.2016

Na konci srpna nás zaskočila smutná zpráva. Léto, se kterým jsme se tak krásně skamarádili, se kterým jsme toho společně tolik prožili, leží prý na lůžku a nikdo mu už nedává moc šancí. A bylo tomu skutečně tak. Ve čtvrtek 22.9., v 16 hodin a dvacet minut nás navždy opustilo Léto 2016. Byl to pro nás šok a tak jsme se rozhodli, že uctíme právě skonalé léto naší sešlostí.

V pátek se ze všech stran začali sjíždět smuteční hosté, aby vzdali hold zesnulému. Na pietním stole hořely svíčky, ležely květiny a uprostřed tohoto smutného, avšak krásného polštáře, vévodilo stolu naše zesnulé Léto 2016. Po kondolování a popuštění pár slziček jsme se rozhodli, že zesnulého musíme uctít veselím, protože veselé to s ním doopravdy bylo. Připili jsme na jeho památku a sesedli se okolo poradního stolu. Sdělili si nezbytné informace a s veselím vzpomínali u fotografií nejen z Letošního Léta, ale i z Let minulých. Veliký dík patří Anetce, která se tohoto úkolu zhostila se ctí.

Po probuzení jsme s lítostí pohlédli k pietnímu stolu, ale nenechali jsme náš smutek převládnout nad dobrou náladou. Léto nás sice opustilo, ale všechny své síly předalo Podzimu, který nás od rána vítal oslnivým slunkem, které dávalo příslib krásného dne. Rozešli jsme se po práci. Ten nosil věci do slepičárny, ten natíral chatku, ten podium. Některým to nedalo a opět čistili okapy. Nakonec jsme se všichni sešli u jídelny na obědě.

Když jsme měli snědeno, tak jsme se vrhli na vyčištění a roztopení udírny. Táborem voněl kouř a nám se již sbíhaly sliny. U večeře na nás čekalo uzené a stále se linoucí kouř z udírny dával příslib dalších dobrot. Mezitím se na horním hřišti utkali mladí z FC Komín a P2 Seniors. Mládí zaskočilo svojí dravostí a starší zase svojí rozvážností a klidem při řešení rozhodujících situací.

Večer nás zastihl připravené. Hořel oheň a z něj v malých přestávkách vyšlehovaly čtyřmetrové ohnivé jazyky. Posezení jsme si zpestřili „ohnivou šou“, která nás bavila, než všechen materiál nedošel. Poté jsme pořádně přiložili a s povídáním a kytarou jsme u ohně vydrželi dlouho.

Ráno jsme však museli v tichosti zabalit a uklidit, abychom právě narozený Podzim nevzbudili k plné síle. Rozloučili jsme se spolu a rozjeli se každý rozjímat domů.

Ahoj, příští Léto!   Za P2 Mejla

Formát pro tisk