Menu
Co najdete v Kronice
P2 Lyžování na Zelené Lhotě
Ani letos P2 nevynechala možnost vyvětrat se na čerstvém vzduchu a vydala se do hlubin šumavských hvozdů, ve vyšších polohách hojně zasněžených. Článek z víkednu 12.-14.12018 si přečtěte po rozkliknutí nadpisu.*Mejla
Ani letos P2 nevynechala možnost vyvětrat se na čerstvém vzduchu a vydala se do hlubin šumavských hvozdů, ve vyšších polohách hojně zasněžených.
V pátek jsme se postupně scházeli na Zelené Lhotě, kde jsme si večer popovídali a pak šli brzy večer spát, abychom byli druhý den čilí a odpočatí.
Spánek se vyplatil a my mohli vyrazit směrem k Železné Rudě. Sjezdoví lyžaři vyrazili směr Špičák, aby tam celý den brousili sjezdovku. Vyráželi brzy ráno a tak měli spoustu času k pilování svého stylu. Buď to šlo o styl jízdy, nebo styl padání. Každopádně jejich unavené obličeje zářily spokojeností a radostí z toho, že si parádně zasjezdovali.
Jednu dušičku jsme vypustili samotnou, aby se prošla po neupraveném hřebeni z Pancíře, přes Můstek, na Prenet. Dušička hodná nám pak držela místečko v občerstvovně u Zacha, kde jsme se po návratu všichni sešli, a vyprávěla… Prý to byla skvělá procházka, jen okolní lyžaři, kteří i přes neupravenost stopy vyrazili na stejné místo, dost udiveně koukali, co za exota se tam prochází jen v keckách. Hodná dušička si z toho nic nedělala, měla všechny čumily na salámu a užila si svůj relaxační den.
Ostatní se přepravili na Gerlovu huť a vyrazili zledovatělou stopou na Novou Hůrku. Po pár metrech bylo jasné, že mazání je v tomto případě házením hrachu na stěnu, a tak musely zabrat ruce. Zato sjezdy byly poté odměnou a balzámem na znavené svalstvo. Z Nové Hůrky na bývalou Starou Hůrku bylo po cestě tak málo sněhu, že se z běžkového výletu stal výlet pěškový, ale naštěstí jen k bývalé vsi. Odtud, po svačině, vyrazila skupinka bruslením na Rudskou křižovatku, kde se nechala, od ostatních odvážlivců ve stopě, vyfotit a pokračovala směrem na Ašerlák a dál zpátky na Gerlovku. Za snahu o pohyb vpřed na zledovatělém povrchu byl odměněnou dlouhý a pěkně rychlý sjezd, na kterém se ukázalo, kdo na běžkách stojí každý rok a kdo jen jednou za uherský rok. Trocha pomoci zkušenějších méně zkušeným, trocha smíchu a zoufalství v očích z toho příšerného kopce bylo zažehnáno a už auta vyrážela směr Železná Ruda – kavárna. Tady se skupinka sjezd a běžky dala dohromady a vyrazila zpět na Zelenou.
Večer jsme strávili dílem v Zachově občerstvovně a dílem na baráku, kde se hrály společenské hry, povídalo se a postupně chodilo spát. Na druhý den už zbylo pouze uklidit a přemluvit co nejvíc běžkařů ještě k jednomu výběhu do stopy. Nakonec zůstali čtyři odvážlivci, kteří si vyrazili do upravených stop na německé straně. Oběhly se dva okruhy za krásných sněhových panoramat a už auta nabrala opět směr Zelená Lhota. Tentokrát sbalit všechny věci a vyrazit do pohodlí domova.
Děkujeme kamarádům za účast, Ivance za půjčení domečku a zimě, která nám dovolila užít si zse jednou sezónních radovánek.
Příštímu roku na horách ahoj!
Za P2
Mejla