P2- Pojďte, pane, budeme si hrát

Opět po roce o víkendu 6.-8.4.2018 jsme se sešli na přebudovské základně, my vedoucí a instruktoři z řad P2, abychom se pobavili, zregenerovali po zimě a také trochu zprovoznili táborovou základnu po zimním spánku. Počasí nám přálo, na začátek dubna bylo hezkých 15 stupňů a víceméně slunečno. Samozřejmě v noci ještě bylo kolem nuly, ale i na to jsme byli připraveni. Celý článek po rozklikmutí nadpisu.*Pája

Nadešlo páteční odpoledne a my se začali trousit k naší táborové základně. Náš cíl byl vcelku jednoduchý: relaxovat, hrát si, blbnout a tmelit kolektiv. Jakmile jsme byli všichni, rozdělili jsme se do dvou týmů, tým seniorů a tým juniorů, které po následující dva dny proti sobě v přátelské atmosféře bojovali. Výborné buřty na pivě nás příjemně zasytili a my mohli začít soutěžit. Úkolem bylo, aby každý nakreslil něco, co ho nejvíce vystihuje. Výtvory jsme vybrali, zamíchali a následně pak měl každý za úkol rozšifrovat všechny malůvky a určit, kdo je namaloval. Ačkoliv byli obrázky jakkoliv záludné a zkreslující, nakonec jsme se navzájem poznali. A co takhle foukat bublinu z bublifuku na cíl nebo cvrnknutím do dna kelímku postavit ho dnem vzhůru? Inu, nenudili jsme se ani po zbytek večera.

 Ráno bylo si chladné, ale s radostí jsme se po snídani vydali na objevitelskou výpravu do okolí. Přes indiánský tábor ke studánce, dále k Liškovu, ke kapličce na Kladrubce a nakonec přes tábořiště Severka zpět do tábora. Cestou nás čekaly různé soutěže, stavění nejvyšší věže ze šišek, rozdělání ohně na čas, hod míčkem na cíl nebo hledání co nejvíce rostlin v okolí Severky. Po obědě nadešel čas pro výrobu megavlaštovek, improvizovaných hudebních nástrojů a hlavně pyrotechniky. Nic nebezpečného ani bouchajícího to nebylo, šlo o krásně čoudící dýmovnice. Megavlaštovky přišly na řadu po svačině. Závodilo se v hodu vlaštovkou do dálky a v co časově nejdelším letu. Zbylé světlo dne jsme vyplnili hrami na výdrž a na strategii. Večer nadešlo zúčtování, který tým nakonec získal nejvíce bodů. Vítěz, tým seniorů, měl právo vybrat jako první ingredience na vaření večeře. Ačkoliv junioři prohráli celkové bodování, byť jen o fous, dokázali vytvořit stejně lahodnou večeři jako tým seniorů. Večerní zábava plynula a byla podpořena vyrobenými hudebními nástroji.

Nadešla neděle, den poslední ale i tak výživný. Uklízeli jsme listí, čistili okapy, sekali dříví a nakonec vyklidili prostor jídelny. Zbyl nám ještě čas na procházku kolem rybníka, a pak už jsme si jen slíbili, že za rok se tu musíme určitě znovu sejít, protože to byl fajn víkend, který by se rozhodně měl opakovat. Takže přebudovskému pohodovému víkendu třikrát AHOJ!!!

Za tým P2,Pája

Formát pro tisk